Nejsem žádná začínající stomasestra, ale ta první setkání, ta byla, jsou a budou. Jen atmosféra prvního setkání bývá odlišná a odlišné jsou i výsledky. Chtěla bych se zastavit u setkání se stomiky, kteří vstupují jako cizinci na cizí půdu a neví, co mají nebo mohou očekávat. A jsou to povětšinou ti pacienti, kteří odcházejí z nemocnice obecně neinformovaní a ponechaní sami sobě a svému osudu.
První setkání
Při prvním setkání s takovým pacientem se snažím zjistit jeho celkový a psychický stav a dostat jeho lékařskou zprávu z nemocnice. Po provedení předepsaných administrativních úkonů připravím pro něj brožurky, letáky a podobně.
Pak následuje vyšetření:
- změření stomie,
- zjištění tvaru a barvy,
- vyšetření průchodnosti stomie, nerovnosti, eroze, krvácení, erytému, prolapsu,
- vyšetření okolí stomie včetně případné parasitomální či jiné kýly.
Předání základních informací:
- při kašlání a kýchání zatlačovat stomii rukou,
- půl roku po operaci nezvedat více než 5kg,
- technika vstávání z lůžka bez nebezpečí vzniku kýly.
Teprve potom podávám informace o technice používání stomických (např. dvoudílných) pomůcek a provádíme společně praktickou aplikaci:
- Volba správného typu a velikosti pomůcky z řady dostupných systémů firem, působících na našem území.
Příprava podložky a její nalepení:
- kontrola nalepené podložky,
- nasazení sáčku a kontrola jeho upevnění,
- filtr a jeho zajištění před vodou při sprchování,
- likvidace použitého sáčku,
- výměna podložky,
- technika odlepení podložky bez poškození okolí stomie,
- očištění stomie a jejího okolí,
- osušení kůže,
- vyříznutí otvoru v podložce pro stomii,
- usazení a přilepení podložky,
- nasazení sáčku a kontrola pevnosti vzájemného připevnění.
Pacient musí být upozorněn na omezenou dobu používání jedné a téže podložky, na pravidelný příjem vhodné stravy.
Uvedené body mají obecnou platnost. Ale pravidelně okrouhlá stomie na hladké břišní kůži nemá obecnou platnost. Teprve zde se uplatňují znalosti, zkušenosti a erudice stomasestry v plné míře. Mnohdy se musí přikročit k vylučovací metodě, aby se našlo nejoptimálnější řešení. Neopominutelným spolupracovníkem je sám stomik. Jen on sám musí posoudit výsledek spolupráce se stomasestrou a případně i lékařem a výrobcem stomických pomůcek.
Nakonec je to stomasestra, která svého pacienta informuje o sociálním příspěvku na zvýšené životní náklady a případnou možnost získání průkazu ZTP, předá mu kontaktní adresu a telefon na poradnu a napíše poukazy na pomůcky.
Autorka: Dragica Křenková (stomasestra)