Listopadovou hrdinkou ILCO kalendáře je jedenáctiletá Káťa. Bolesti břicha a zvracení nejprve lékaři považovali za virózu, záhy se ale ukázalo, že problém je vážnější a řešením se stala dočasná stomie. Děkujeme rodičům za sdílení příběhu se šťastným koncem.
Příběh Káti
Celý příběh odstartoval začátkem srpna 2020, kdy naši jedenáctiletou (dosud zcela zdravou) dcerku Káťu postihly silné bolesti břicha doprovázené zvracením. Navštívili jsme tehdy v noci dětskou pohotovost v jedné z pražských nemocnic, kde lékařka konstatovala, že se jedná o virózu. Stav dcerky se ale nelepšil, a tak jsme ji druhý den vezli k dětské lékařce. Ta nás poslala na vyšetření na dětskou chirurgii… Chirurg opět konstatoval virózu a poslal nás domů.
Stav se stále zhoršoval
Tu noc se stav Kačenky tak výrazně zhoršil, že jsme museli volat záchranku, která ji dovezla opět do Fakultní nemocnice Bulovka. Hned po příjezdu do nemocnice dcera zkolabovala a musela být resuscitována. V kritickém stavu a s plicní ventilací ji převezli do Fakultní nemocnice v Motole, kde ultrazvukové vyšetření zobrazilo velký nález v bříšku. Operace ukázala, že příčinou byl ileus, část tenkého střeva již nekrotizovala a způsobila Kačence těžkou sepsi. Úleva, když nám paní doktorka ještě ze sálu zavolala, že holčička přežije, byla nepopsatelná. Bohužel se ale záhy ukázalo, že vyhráno ještě nemáme.
Až dočasná ileostomie obrátila vše k lepšímu
Káťa ležela po operaci na dětském ARO v umělém spánku a dlouho se její stav nezlepšoval. Po týdnu se lékaři rozhodli k revizní operaci, při které byla Kačence vyvedena dočasná ileostomie. Až teprve od té doby se vše začalo pomalu obracet k lepšímu a jedenáctý den mohla být dcera probuzena z umělého spánku.
V nemocnici Kačenka strávila celkem sedm týdnů, během kterých se musela poprat nejen s přijetím stomie, ale také s následky prodělaného těžkého stavu, při kterém došlo mimo jiné k poškození periferních nervů na nohou. To se projevilo silnými neuropatickými bolestmi a parézou dolních končetin. Z nemocnice jsme Káťu přivezli prakticky na vozíku…
Společně jsme to zvládli
Naše křehká, ale silná a statečná holčička postupně překonala všechny problémy. Společně jsme se naučili pečovat o stomii, vychytali jsme postup při výměně pytlíku a zvládli počáteční problémy s jídlem. Také nervové potíže pomalu ustupovaly, Káťa poctivě rehabilitovala (rehabilituje dodnes) a znovu začala chodit.
K zanoření stomie došlo po téměř šesti měsících, přesně prvního února. Kačenka se na to moc těšila a vše se naštěstí podařilo přesně podle plánu. Po deseti dnech Katka opouštěla nemocnici bez pytlíku. Byla zrovna zima a v té době napadlo hodně sněhu. Asi po týdnu už naše statečná dcerka zvládla malou procházku na svých oblíbených běžkách…
Rádi bychom vyjádřili naše obrovské poděkování Fakultní nemocnici v Motole – zejména dětskému ARO a Klinice dětské chirurgie. Po celou dobu Katčiny léčby jsme se setkávali výhradně se špičkovou péčí, naprostou profesionalitou a zároveň lidským přístupem lékařského a ošetřujícího personálu. Nikdy jim nepřestaneme být vděčni za záchranu naší dcerky. Děkujeme! Rodiče Kačenky